Šetrné proteiny
>> Není čas stavět kulturní bariéry, v jakých autech naši předkové jezdili, jak obdělávali pole a co jedli, to bude brzy minulostí. Za konzumaci hmyzu vám nepoděkuje jen příroda, ale hlavně vaše tělo. Jedlý hmyz má spoustu benefitů
Hmyz se vyskytuje na naší planetě pravděpodobně o několik set miliónů let déle než savci, a co je podstatnější, jeho životní cyklus je v ýrazně kratší. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že hmyz má za sebou o několik řádů delší evoluci, než běžně chovaní obratlovci. Efektivita, s jakou dokáže zpracovávat potravu a násobit svou populaci, je dechberoucí. Chov hmyzu je např. oproti chovu skotu výrazně efektivnější nejen co se týče nároků na krmivo (1:12), ale má zanedbatelné nároky i na vodu (1:50). Výrazně šetrnější je i jeho uhlíková stopa (1:600).
Údaje na toto téma z různých zdrojů se sice velmi liší, ekologické weby mají pochopitelnou snahu efektivitu chovu hmyzu nadsazovat, ale přesto i nejhorší odhady jednoznačně ukazují, jaký obrovský potenciál, coby naše budoucí potravina, hmyz má. Údaje z tabulky tedy berte s rezervou. Parametry plochy, krmiva a vody názorně ukazují, kolik zdrojů je třeba na vykrmení 1 kg chovaného živočicha, procentuální číslo v levém sloupci pak napovídá, jak velká část jeho těla je z potravinového hlediska využitelná.
Jedlý hmyz
Předchozí články tohoto webu shrnuly dostatečně jasně, jak vyčerpané zdroje planeta má. Také že není čas ani prostor stavět kulturní bariéry okolo možných řešení dané situace. V jakých autech naši rodiče a prarodiče jezdili, jak obdělávali pole nebo chovali zvířata, čím topili, kolik čeho jedli nebo do čeho balili potraviny, to všechno se kvapem mění. Že budeme jíst hmyz, by bylo ještě před pár lety stěží uvěřitelné. Ale je to tu – a je až s podivem, jak rychle to společnost přijala. Když přinesete hmyzí produkt na oslavu narozenin, většina lidí neprotahuje obličeje, naopak, sáček jde z ruky do ruky. Není se čemu divit, mizivá ekologická stopa totiž není jediný hmyzí benefit. Za konzumaci hmyzu vám poděkuje hlavně vaše tělo. Hmyz je totiž doslova a do písmene nutriční i dietní pecka.
Výživová hodnota hmyzu
Využitelná energie ve 100 gramech larev potemníka je 860 KJ (206 kcal). Pokud to srovnáme s tradičními typy masa, výsledek bude pochopitelně závislý na tom, s jakou částí daného živočicha porovnáváme. Např. kilo hovězí svíčkové má 500 KJ zatímco hovězí tučné 1230 KJ. Zde se na první pohled může zdát, že některé typy masa jsou dietnější. Při bližším zkoumání ovšem zjistíme, že obsah esenciálních aminokyselin, poměr nenasycených mastných kyselin k nasyceným i ostatní nutriční parametry dělají z hmyzu v tomto pomyslném žebříčku dietních potravin živočišného původu jednoznačného vítěze. Hmyz můžeme bez obav označit za superpotravinu.
Pozn. Uvedené procentní ukazatele v následujícím rozboru se vztahují na moučného červa (larvální stadium potemníka moučného), u nás nejpěstovanějšího druhu jedlého hmyzu.
Bílkoviny (50%)
Obsah živočišného proteinu v šušině je u hmyzu obdobný jako u vepřového a hovězího masa, může se ovšem pochlubit vyšším podílem esenciálních aminokyselin. Tzn. takových, které si naše tělo neumí samo vytvořit a musí je příjmat v potravě. V jedlém hmyzu je navíc dostupné jejich kompletní spektrum.
Tuky (25%)
Druhou nejpodstatnější položkou jsou tuky, neboli lipidy. I zde hmyz obsahuje vyšší podíly těch esenciálních, než běžné maso. Optimální poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin je navíc srovnatelný i s masem mořských ryb. Konzumací hmyzu je tak můžeme v tomto ohledu velmi dobře nahradit.
Sacharidy a vláknina (7% +7%)
Schránky hmyzu tvoří chitin, který sice řadíme mezi sacharidy, ale strávit ho umějí překvapivě pouze lidé v těch částech zeměkoule, kde je hmyz tradiční potravinou. Evropané ho můžou tedy s klidem označit za vlákninu. Chitin je našemu zdraví prospěšný v mnoha směrech, snižuje cholesterol, má antioxidační (protirakovinné) účinky. Prokázán je i přímý vliv na bohatost mikrobiotické flory tlustého střeva a tím na imunitu. Nemůžeme však opomenout ani možná rizika – někteří lidé mohou být na chytin alergičtí.
Minerály a vitamíny
Jedlý hmyz je štědrý i na minerály a vitamíny, obsahuje železo, zinek, vápník, měď, fosfor, hořčík, mangan a selen a to vše při nízkém obsahu nežádoucího draslíku a sodíku. Také obsahuje vitamíny A, D, E, K a velkou část komplexu B-vitamínů včetně vitamínu B12. Ten se v rostlinné stravě nevyskytuje vůbec a jeho nedostatek může při veganských dietách způsobit vážné zdravotní problémy. Jeho denní potřebu přitom dokáže pokrýt 80 gramů hmyzí moučky. Musíme ale zmínit, že obsah vitamínů a minerálů je závislý hlavně na stravě hmyzu. Nutriční a vitamínové hodnoty tedy budou odpovídat tomu, jak ji hlavně v závěrečné fázi chovu v tomto směru obohatíme.
Zapomenutá entomofagie
Velmi detailní diplomová práce zabývající se nutričním složením u nás dostupných druhů jedlého hmyzu. Srovnání s doporučenou denní dávkou železa a zinku, vyloučení rizika konzumace těžkých kovů.
A co já s tím?
Farmaření s hmyzem je u nás zatím v plenkách, kromě chovatelských potřeb nebo několika e-shopů jedlý hmyz nikde běžně nakoupit nedostanete. A i pokud se vám to podaří, laciná záležitost to rozhodně není. Přitom na jediném metru čtverečním se dá kdekoliv (i v panelákové garsonce) bez většího úsilí velmi levně vypěstovat měsíčně nějaké to kilo červíků pro vlastní potřebu nebo prodej a tím si vylepšit nejen nutriční bilanci vašeho jídelníčku, ale i rodinný rozpočet.
Farmaření s hmyzem je velmi snadné
Udělejte něco pro své zdraví a rodinný rozpočet! Larvy potemníka pro vlastní konzumaci se dají bez problémů pěstovat i třeba v panelákové garsonce.
Staňte se farmářem!
Chov moučných červů je velice jednoduchý, časově nenáročný. Nezapáchá a jeho finanční zdravotní i ekologické benefity jsou prostě skvělé.
Pro názornost krátká finanční rozvaha: Kilogram živých larev potemníka se prodává za cca 150-300 kč. Takové množství larev lze při pokojové teplotě vypěstovat ze zhruba 2-3 kilogramů substrátu obilného původu (otruby, ovesné vločky, pšeničný šrot, strouhanka atd.), za který zaplatíme samozřejmě podle druhu a prodejce odhadem celkem 20-30 kč. To je hezká návratnost i pokud nakoupíme opravdu draho. Navíc je tu neuvěřitelný prostor pro optimalizaci. Červíci si dokáží pochutnat na téměř veškerém rostlinném odpadu z vaší domácnosti, využijete všechny zeleninové zbytky nebo třeba slupky od brambor. Strouhanku či staré pečivo leckde seženete téměř zadarmo.
Je možné, že vás nebo vaše známé okouzlili křupaví červíci, sice drahá ale zato nesrovnatelně zdravější a ekologičtější alternativa bramborových lupínků. Vězte, že jejich příprava je velmi jednoduchá. Z jednoho kilogramu larev si jich během chvíle doma vyrobíte 12 sáčků o 50-ti gramech. Celková cena takového produktu na trhu dnes přesahuje neuvěřitelných 3000 kč.
Zdravé pochoutky z hmyzu
Hmyz je nejen velmi zdravý, ale navíc se z něj dají připravit opravdové lahůdky. A jde to i bez nožiček a tykadel!
Jedlý hmyz
Pokud vás to přesvědčilo – vítejte na palubě. Podrobný průvodce o tom, jak začít s chovem červíků, ale možná i pár rad pro zkušenější chovatele naleznete v dalších kapitolách tohoto webu. Drobní farmáři zde také mohou sdílet své zkušenosti či zdarma inzerovat své přebytky pro lokální „dvorkový“ prodej.