Lekce #4: Kuklení
>> Potemník moučný – kukly jsou třetím a předposledním vývojovým stádiem potemníků, Jakmile dojde k zakuklení larev, brouci se vylíhnou po zhruba 10 dnech.
Pokud se začnou kuklit první červíci, dříve či později naleznete kukly, které na sobě mají tmavé skvrny. Tmavnutí způsobuje enzym v místě poranění kukly, na které si pochutnal některý červík. Poraněná kukla, i pokud dále přežívá, má jen mizivou šanci vylíhnout se ve zdravého broučka (na obrázku vlevo zdravé kukly, vpravo poškozené). Tím se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu problému, se kterým se musíme vypořádat při pěstování další generace červíků, a to je kanibalismus.
Potemník moučný kukly
Kanibalismus
Zatímco při výkrmu samotných červíků je tento problém nepozorovatelný, tak při chovu všech ostatních vývojových fází jsou ztráty veliké. Červíci i brouci si rádi pochutnávají na kuklách i vajíčkách, obzvláště pokud jsou vystaveni hladu nebo nedostatku tekutin. Smíšený chov je tedy velmi neefektivní a my se proto musíme pokusit jednotlivá vývojová stadia od sebe oddělit.
Kuklení nastává u larev potemníka v ideálních podmínkách zhruba po deseti týdnech od vylíhnutí. Skelet larvy, která týden odpočívala v poloze C, praskne na zádech a během několika minut se z něj vysouká celá kukla. Jakmile je proces svlékání dokončený, kukla nepřijmá potravu a bez vnějšího podnětu se už ani nepohne.
Pokud nemáte příliš velký chov a naopak dostatek času a trpělivosti, složitý postup kuklení vás příliš zajímat nemusí. Všechny kukly stačí pravidelně posbírat a dávat stranou do líhnoucích krabiček. Vyřešeno.
Zkušenější chovatel však ocení méně časově náročný postup.
Kuklení larev
Nejdříve z larev určených ke kuklení vytřídíme malé červíky pomocí sklízecího síta (oko 2,5 mm), tak abychom kuklili jen dostatečně vzrostlé červíky a aktivní hladoví mrňousi nám neokusovali kukly. Jednoduše necháme červíky několik hodin na třídícím sítu pro sklízení. Červíci se vytřídí sami – ti malí prolezou dolů, velcí zůstanou. Malé vrátíme do výkrmu, velké umístíme zpět do boxu. Od teď ho můžeme nazývat „kuklící box“. V něm je důležité dbát na dostatek krmiva a hlavně tekutin, kuklící box dostatečně zásobíme zdrojem vody (ovoce/zelenina atd). Box částečně uzavřeme, abychom omezili cirkulaci a vysychání, ale přitom červíky neudusili. Zde je těžké hledat rovnováhu, jak často a kolik vlhčit, potřebujeme sice optimální vlhkost, ale zároveň nechceme, aby se ze substrátu stalo lepivé bláto.
Separace kukel
K tomu, jak často odtřídit kukly, existují dva různé přístupy.
Pokud máme větší chov a dostatek prostoru, efektivita procesu nás tolik netrápí a raději šetříme lidskou práci, tak kuklící box necháme svému osudu a počkáme, až se začne hemžit brouky. Brouky pak pravidelně sklízíme např. pomocí kartonu na vejce. Jednoduše jej umístíme do přepravky a pak z něj brouky pravidelně setřásíme do rodičovského systému.
Pokud ovšem chceme docílit maximální efektivity i za cenu nějaké té práce navíc, kukly z boxu odebíráme pravidelně, nejlépe jednou za 3-4 dny. Můžeme ručně, pokud jich je jen několik, nebo použít síto na kukly (oko 3,5 mm), kterým propadnou všichni červíci, ale kukly v něm zůstanou.
Rychlé třídění kukel
K odtřídění kukel od larev nám dobře poslouží obyčejná zahradnická přepravka
Potemník moučný kukly
Kukly z každého třídění uchováváme zvlášť. Na to nám postačí 5-6 plastových „líhnoucích“ krabiček – až naplníme poslední krabičku, ta první mezitím už bude plná broučků, které přemístíme do rodičovského systému. Nespornou výhodou postupného odtřídění kukel je i to, že máme přesnou informaci o stáří brouků.
O kukly se není třeba nijak zvlášť starat, snad jen dohlédneme, aby nebyly vystaveny příliš vysoké nebo nízké teplotě či vlhkosti.
Odchov brouků
Vylíhnutí brouka z kukly je jeho posledním svlékáním v životě. Potemník jich za život může projít až přes 20. Fáze vývoje mezi 2 svlékáními se nazývá instar. Poslední svlékání je z nich rozhodně to nejriskantnější, některé kukly jsou nějakým způsobem poškozené (mechanicky / vývojově), takže se ne vvšechny zvládnout vylíhnout ve zdravého brouka.
Pokud jde vše dobře, vylíhnutí nastává zhruba do týdne až deseti dnů od zakuklení. Podobně jako u ostatních stádií, vylíhnutý brouk je nejdříve bílý, později měděný a teprve po několika dnech získá svoji černou barvu.
Každý brouk je své první dny velmi zranitelný, nevyhledává potravu a není příliš aktivní, kuklám tedy neublíží. Tím, že nemáme v jedné líhnoucí krabičce kukly z delšího časového období, se tedy šikovně vyhneme nutnosti oddělování brouků od kukel, které je poměrně pracné a neefektivní.
Pokud se vám přesto stane, že musíte oddělit brouky od kukel, jednoduše je přikryjeme kartonem nebo papírem, velká část brouků na něj časem naleze. Brouky pak z papíru opatrně setřeseme do rodičovského systému. Je jasné, že ne všichni broučci se budou chovat přesně tak, jak my zrovna potřebujeme, a i přesto, že proces budeme několikrát za den opakovat, část brouků budeme stejně muset dotřídit ručně.
Líbil se vám článek Potemník moučný – kukly? Máte nějaké dotazy nebo připomínky? Zapojte se do diskuze!